Pět úrovní přijímání zpětné vazby
Většina školení učí, jak zpětnou vazbu dávat. Přes tři roky jako interní kouč a trenér jsem se díval hlavně na to, jak ji lidé přijímají. Právě tam se rozhoduje, jestli se po rozhovoru něco změní.
Z toho vznikl jednoduchý model pěti úrovní. Sám jsem si jím prošel.
1. Žádná reakce
Člověk mlčí. Nevíte, jestli to slyšel, jestli souhlasí, nebo jestli ho to zranilo. Pro toho, kdo zpětnou vazbu dal, je to nejméně bezpečná situace. Příště raději nic neřekne.
2. Obrana
„Ale to bylo proto, že…“ Vysvětlujeme, proč jsme to udělali. Energie jde do obhajoby, ne do naslouchání. Druhá strana si odnese hlavně to, že mluvit s námi o chybách je náročné.
3. Agrese
„A co ty? Minulý týden jsi…“ Protiútok na toho, kdo zpětnou vazbu dává. Rozhovor se mění v souboj a původní obsah se ztratí.
4. Poděkování
„Děkuji za zpětnou vazbu.“ Zdvořilé a přesně to, co učí většina školení. Jenže rozhovor tím často končí a nic se nemění. Poděkování je dobrý začátek, ne cíl.
5. Otázka, co můžu udělat jinak
„Díky. Co bych mohl příště udělat jinak?“ Tahle otázka přesune rozhovor z minulosti do budoucnosti. Druhému dá prostor říct konkrétní věc a vám dá něco, s čím můžete pracovat. Tuto úroveň jsem do modelu přidal po výcviku v koučinku. Je to jediná úroveň, na které se věci opravdu mění k lepšímu.
Jak začít
Až příště dostanete zpětnou vazbu, zkuste dvě věci: nadechnout se, než odpovíte, a místo vysvětlování se zeptat: „Co bych mohl udělat jinak?“ Nemusíte se vším souhlasit. Stačí, že posloucháte.
Chcete si to vyzkoušet na své konkrétní situaci, v práci nebo doma? Projdeme to spolu na sezení.